Procházka Dublinem

Začneme na rušné třídě O'Connell Street. O'Connel Street je nejrušnější ulice v Dublinu. Když po ní půjdete, jistě nepřehlédnete budovu Hlavní pošty. Zde se roku 1916 odehrálo Velikonoční povstání (nejvýznamnější z bojů za irskou nezávislost).

O'Connell Street

Budova pošty

Na O'Connell Street bývají často umisťovány sochy či jiné památníky významných osobností. Nejznámější leží uprostřed náměstí a je zasvěcen významnému politikovi z 19. století Danielu O'Connellovi, po němž se jmenuje i celý bulvár. Památník je zdobený několika sochami.

O'Connelův památník

A za ním si můžete povšimnout obřího obelisku The Spire. Ten je vysoký 120 metrů, což z něj činí nejvyšší obelisk na světě. Je tenký (dole má 3 metry a na vrcholku jen 15 cm) a byl postaven z nerezové oceli roku 2003 u příležitosti začátku nového milénia.

The Spire

The Spire také bývá často barevně nasvěcován, když jde o nějakou významnou událost. Naposledy jej nasvítili roku 2017 při premiéře nového dílu Star Wars. Byl modrý a měl působit jako světelný meč.

Nasvícený The Spire ve dne

Nasvícený v noci

O kousek dál, na Parnell Street, stojí další zajímavý pomník. Ten je zasvěcen taktéž politikovi, a to Charlesi Stewartovi Parnellovi, který se taktéž podílel na bojích za nezávislost. Pomník je zajímavý tím, že tam kromě sochy Parnella najdete i irský národní symbol, harfu.

Parnellův pomník

Na druhé straně břehu stojí slavná univerzita Trinity College.

Trinity College

K univerzitě náleží knihovna Trinity College Library, v níž jsou cenné svazky. Jestli Vám přijde knihovna povědomá, pak máte pravdu. Zahrála si totiž v Harrym Potterovi.

Univerzitě patří i tento park College Park. Park je oblíbeným odpočinkovým místem Dubliňanů. Konají se zde i letní festivaly a najdete tu spousta podivuhodných soch.

Třeba tuhle:

Takhle krásně vypadá park na jaře:

Jsme na nákupní ulici Grafton Street u Kostela svatého Ondřeje (St. Andrew's Church). Před kostelem stojí socha. Socha slavné smyšlené pouliční prodavačky Molly Malone. Ta je známá zejména díky známé stejnojmenné písni:

Socha Molly Malone

O kousek dále jsou Hrad a Radnice. Leží přímo naproti sobě. Pokud si myslíte, že Hrad je sídlem prezidenta, tak tady to neplatí. Hrad slouží pouze jako muzeum. Prezident sídlí v dublinské ZOO.

Dublinský hrad

Dublinská radnice

Z muzeí je stojí za to i Dublinia. V Dublinii je spousta zajímavých exponátů. Muzeum se zabývá Irskem ve středověku a vikingskými nájezdy.

Dublinia zvenku

Expozice o Vikinzích

I když je expozice o Vikinzích zajímavá, my se vydáme dále na jih. Před námi je Katedrála sv. Patrika, nejvýznamnější kostel Irska. Katedrála je také největším kostelem v zemi. Paradoxem je, že ačkoliv většina Irů jsou katolíci, kostel patří protestantům.

Katedrála sv. Patrika

Interiér katedrály

V tomto kostele je pohřben spisovatel Jonathan Swift, autor Gulliverových cest. Swift zde totiž dělal děkana.

Hrob Jonathana Swifta

Vraťme se ale zpátky k Radnici. Blízko, v zapadlé uličce, leží divadlo Olympia (Ne, opravdu to není ta Olympie v Paříži). Tuhle Olympii ale spojuje s její pařížskou jmenovkyní hned několik věcí: divadlo existuje již od 19. století, má historický vchod a také je nejslavnějším divadlem v zemi, kde vystupovalo mnoho irských i zahraničních umělců.

Vchod do Olympie

Pohled z jeviště

Nedaleko nádherného parku St. Stephen's Green se nachází další významné divadlo: The Gaiety Theatre. Zde má 1 ze svých 2 oficiálních sídel v Dublinu známá taneční show Riverdance. Tuto show jsem měla možnost vidět i naživo, a byla to krása.

The Gaiety Theatre

Riverdance

Záznam z finále show:

A teď už ten slibovaný park St. Stephen's Green.

Líbilo se mi i ve stejnojmenném nákupním centru. Zvenku vypadá jako obyčejná bílá budova, ale vevnitř Vás překvapí. 

Můžete buď vyjet po eskalátorech do 1. patra, nebo vyšlapat pěšky po točitém schodišti a zastavit se na balkónku. Odtamtud už je výhled na celé centrum. 

Balkónek

Mě nejvíc nadchly kromě lamp visících po stranách ty veliké hodiny uprostřed.

A co teprve, když je tu vánoční výzdoba!

A nesmíme zapomenout na moje nejoblíbenější místo v celém Dublinu: puby (pub je místní název pro hospodu). Bez těch by totiž Dublin nebyl Dublinem. Kromě proslulého The Temple Baru tu najdete spousty dalších, ne tolik známých. 

Venku (ale i vevnitř) hrají pouliční muzikanti tradiční písně a lidé jsou zde přátelští. Irové jsou totiž nejpřátelštější národ na světě. 

Jediné, co mi vadí, jsou davy lidí stojících venku. Na ty pozor. Tohle není fronta do hospody, ale kuřáci. V pubech se totiž nesmí hulit.

Tady jsou teda obrázky pubů:

A tradiční irské písničky:

A naši prohlídku zakončíme na dublinských mostech. Nejlepší jsou Ha'penny Bridge a O'Connell Bridge. A co teprve večer, když se setmí a mosty jsou nasvíceny nazeleno, je to úplná nádhera.

Pohled na O'Connell Bridge

Ha'penny Bridge

Existují i písničky, která opěvuje krásu mostů. Je škoda, že o těch dublinských (na rozdíl od těch pařížských) ale žádná není.